21. dubna 2023
Příběhy od srdce
Nadiia Kruzman se narodila a vyrůstala ve městě Simferopol nacházejícím se na poloostrově Krym. Později se i s rodinou přestěhovala do Kyjeva, kde našla svůj skutečný domov. Válka ji ale donutila odejít. Po desetidenním putování přes několik zemí dorazila až do Olomouce, kde našla zázemí a později i práci v Charitě. I přesto, že se jí tady velmi líbí a pochvaluje si, jak vřelého přijetí se jí zde dostalo, sní každý den o tom, až bude mít jednou opět možnost sednout na letadlo a vrátit se na svou rodnou Ukrajinu.
Ačkoliv ještě měsíc před invazí ruské armády Nadiia nevěřila, že válka nastane, i přesto neustále kontrolovala dostatečnou zásobu benzínu v autě, aby mohla společně se svojí rodinou v případě nebezpečí co nejrychleji uniknout. Jak sama popsala, první momenty války strávila se svými nejbližšími ve sklepě a když se další dny začalo ruské vojsko přibližovat k jejímu domovu, nasedli společně s maminkou, sestrou, synem a kočkou do auta s nadějí, že najdou bezpečnější místo.
Z Moldavska přes Rumunsko na Moravu
Nadiia původně plánovala vyjet směrem na východ Ukrajiny, rychle si však uvědomila, že pokud chce najít pro svou rodinu klid, bude muset vyjet mimo svou rodnou zem. Dočasné zázemí našla nejprve v Moldavsku, ale ani tady se necítila příliš bezpečně, proto se na doporučení místních lidí, u kterých přenocovala, rozhodla přemístit do Rumunska. Jak sama zmínila, neměla žádné konkrétní plány a do České republiky ji navedla až sousedka z Ukrajiny, která zde pro ni a její rodinu měla volný pokoj. Po 10 dnech na cestách našla vyčerpaná Nadiia pro sebe a své blízké náhradní domov na Moravě.
V Olomouci si začala Nadiia ihned hledat práci. Před nástupem do Charity pracovala v olomouckém designovém studiu. O práci v Centru dobrovolnictví se dozvěděla od své sousedky z Kyjeva, která za sebe hledala náhradu. A protože PR oddělení zvažovalo přijmout grafičku, získala tak Nadiia další pozici v Charitě, umožňující jí pokračovat v kreativní tvorbě a také procvičovat nový jazyk v komunikaci. Nadiia doufá, že za pár let bude umět hovořit plynně česky.
Žádná temnota netrvá věčně
Volné chvilky tráví nejraději se svými kamarádkami u šálku kávy nebo se jen tak prochází a objevuje krásy Olomouce. V těžkých momentech si jde zaběhat nebo načerpat energii do přírody, kde se synem pozoruje ptáky. Zatím viděli 200 druhů, což je v komunitě pozorovatelů obrovské množství. Když je venku špatné počasí, zůstává ráda doma, kde si něco dobrého uvaří nebo se stará o své pokojové rostliny. Jak sama přiznává, dokáže se radovat z malých věcí a věří, že žádné zlo nebude trvat věčně.
Autor: Patricie Macelová
Foto: Liubov Solomina
Loni jsme si připomněli 100 let od obnovy Charity na Moravě. Začtěte se spolu s námi do autentických PŘÍBĚHŮ OD SRDCE našich pracovníků, klientů a dobrovolníků.
