Pan Jan se ve svých 19 letech ocitl na ulici, kde si vytvářel příbytky, které mu nahrazovaly domov. Jednu dobu pobýval v opuštěné chatě, kterou si sám našel. Nyní žije azylovém bytě Bydlení sv. Vincence pro lidi s duševním onemocněním a je vděčný, že se mu po náročných dvaceti letech života v provizorních podmínkách podařilo najít opravdové zázemí. I přesto, že ho život vystavil těžké zkoušce, neztrácí chuť do života a stále si zachovává svůj optimismus.
V minulosti se panu Janovi dostalo první pomoci na středisku Samaritán, odkud si postupně prošel dlouhou cestu až k bydlení ve službě Bydlení sv. Vincence k takřka plné samostatnosti. S podporou pracovníků se v azylovém bytě naučil vařit, připravovat několik druhů pomazánek, ale také hospodařit s penězi a starat se o úklid svého pokoje. Říká, že to chce mít v bytě hezké...
Odjakživa miluje přírodu, proto dostal od jedné z pracovnic do pokoje květináč s fialkou, aby se v novém domově cítil ještě lépe. O rostlinu se pravidelně stará, zalévá ji, otrhává suché květy a dle potřeby vystavuje sluníčku. Svůj kladný vztah ke květinám by rád uplatnil i ve své práci, proto aktivně hledá zaměstnání v oboru zahradnictví. Pan Jan ušel velký kus cesty k samostatnosti. Za možnost bydlení v azylovém bytě je velmi vděčný, poprvé zažívá pocit jistoty a stability ve svém životě.
Z cyklu Příběhy od srdce: Charita Olomouc
Autor: Patricie Macelová
Loni jsme si připomněli 100 let od obnovy Charity na Moravě. Začtěte se spolu s námi do autentických PŘÍBĚHŮ OD SRDCE našich pracovníků, klientů a dobrovolníků.