Nejdůležitější je pro Petra Kláska láska, soucit a jasný směr. Tyto hodnoty uplatňuje i ve Středisku pro lidi bez domova. S láskou a soucitem podává pomocnou ruku všem klientům, kteří si sami nevědí rady. Podporuje je na cestě za lepšími podmínkami a pomáhá jim najít nový životní směr.
V minulosti se živil řemeslnictvím na volné noze, spolupracoval s mládeží v neziskové organizaci, vyzkoušel si práci s lidmi bez domova. V roce 2017 nastoupil na středisko Samaritán na pozici pracovníka v sociálních službách díky kamarádce: „Upozornila mě, že se hledá pracovník do Střediska pro lidi bez domova, a tak jsem se zkusil přihlásit, protože pomoc lidem považuji za něco, co je v mých možnostech,” popisuje pan Klásek. Opravování a tvoření si tedy nechal už jen jako koníček a již 6 let je oporou klientů na cestě za vyřešením jejich těžkostí.
Prací v Charitě se neustále učí
Na Charitě oceňuje hned několik věcí. V prvé řadě to, že přináší obecný užitek a může se podílet na změně něčí špatné životní situace. „Mám radost z momentů, které znamenají posun k lepšímu,” míní pan Klásek, jenž by jen stěží mohl docházet s radostí do práce, která mu kromě výplaty nedává hlubší smysl. Dále si pochvaluje tým, s nímž se skvěle doplňuje. Jak sám říká, vzájemným porozuměním a přátelstvím může se svými kolegy dosahovat stanovených cílů mnohem snadněji. V neposlední řadě je vděčný za hromadu zkušeností. “Díky práci v Charitě jsem si uvědomil svou schopnost zvládat obtížné úkoly a také učenlivost ve chvílích, kdy přichází něco nového,” netají se pan Klásek.
Energii čerpá z přírody
Petr Klásek pochází z vesnice ležící několik kilometrů od Olomouce. Život mimo město mu vyhovuje, protože se může kdykoliv projít do lesa, kde si v tichosti a o samotě načerpá energii, kterou potřebuje pro zachování dobré nálady. Sám však tvrdí, že dosažení absolutní pohody není nikdy možné. „Člověk nikdy nedosáhne stoprocentně dobrého rozpoložení, i přesto se ale snažím nezanedbávat péči o sebe,” prozrazuje pan Klásek, který si je vědom toho, že se přehlížení známek nepohody a únavy mohou v budoucnu vymstít.
Ve chvílích volna vyvažuje odpočinek podporou environmentálních aktivit. Občas pracuje s dětmi v takzvaném Lesním kroužku. „Již dříve jsem dostal nabídku pracovat s dětmi v lesní školce, a tak jsem si tuto činnost nejprve vyzkoušel formou stáže,“ zmiňuje pan Klásek. Kromě pobytu na čerstvém vzduchu pod korunami stromů nebo v horách rád čte knihy a tráví čas s rodinou. Nejvíce se mu zavděčíte šálkem dobrého čaje, kterým nikdy nepohrdne.
Z cyklu Příběhy od srdce
Patricie Macelová
Foto: Nadiia Kruzman