12. listopadu 2020 Aktuality

S třemi králi za hvězdou. Poděkování tříkrálovým koledníkům

Charita Olomouc poděkovala 17. října prostřednictvím přímého přenosu mše svaté, která se konala v kapli sv. Richarda Pampuri, všem svým koledníkům za jejich nasazení při Tříkrálové sbírce 2020. Z důvodu mimořádné situace se letošní poděkování konalo až v podzimním čase, kdy se již blíží poslední neděle liturgického mezidobí, po níž přichází advent, následuje slavnost Narození Páně a po novém roce svátek Tří králů. Mši svatou celebroval P. Hyacint Pavel Kuchta.

Vstupní modlitba

Všemohoucí Bože, Ty jsi od věčnosti vyvolil Pannu Marii, aby byla svatá a milostiplná; na její přímluvu dávej i nám z nevyčerpatelného bohatství své milosti. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen.

S třemi králi za hvězdou

Vnímám, že současná situace nás poměrně radikálně učí novému přístupu k věcem, o kterých jsme si mysleli, že jsou neměnné. Asi nikoho z nás nenapadlo, že zažijeme okamžik, kdy v kostele nebudeme moct zpívat. Asi nikoho z nás nenapadlo, že poděkování za Tříkrálovou sbírku může být až v polovině podzimu, v polovině října. A možná se to může zdát i zvláštní, že my, kteří tady jsme shromáždění, si připomínáme událost z ledna, připomínáme si onu událost putování za hvězdou, která je přece spojená s Vánoci. Tak jak si ji můžeme připomínat někdy na podzim? Jak je možné si vůbec připomenout někdy tak daleko od Vánoc, kdy spíš je blíž k těm Vánocům letošním, než k těm loňským?

A možná právě proto je dobré si tuto událost připomenout. To, co se přihodilo oněm mágům, oněm třem králům, kteří se rozhodli vydat za hvězdou, byla skutečnost, že se přes všechno poznání, všechnu snahu, všechno vědění ocitli v temnotě. Oni nebyli nevzdělaní, nechyběla jim touha, ale přesto jim chybělo něco, bez čeho nedokázali v životě jít dál. Chyběl jim signál, jakým směrem se vydat. Věřím, že je to právě ona „hvězda“.

Kdy jindy si tuto událost připomenout, kdy z ní čerpat naději, než ve chvíli, kdy se kolem nás víc a víc rozšiřuje čas temnoty? Sluníčko vychází později, zapadá dřív, blížíme se k dennímu slunovratu a dne skutečně ubývá. Světla kolem nás fyzicky ubývá. A i situace, ve které žijeme, určitě není radostná; o tom svědčí i to, že musíme mít spojení mezi sebou prostřednictvím on-line přenosu. A právě v této chvíli, kdy se může zdát, že je méně a méně plná naděje, je možná právě onen okamžik, kdy je dobré zvednout oči vzhůru a podívat se, jestli náhodou tu „hvězdu“ nevidíme někde i my.

Oni, mágové, totiž nebyli v situaci, kdy se vydali po trati, kterou znají. Tři králové stavěli úplně novou trať, cestu, která přivedla pohany k poznání Spasitele. Nevěděli, co je bude čekat ve chvíli, kdy Spasitele potkají a poznají fyzicky v Betlémě. A do této situace jim Bůh poslal onu hvězdu. Ke stejné svobodě, možná i ke stejné naději a zároveň ke stejné odpovědnosti a touze vyjít jsme byli pozváni i my. Ježíš učedníkům v Matoušově evangeliu vypočítavá, co všechno se může stát, jaké temnoty budou prožívat: „budou vás vydávat soudům, ve svých synagógách vás budou bičovat, budou vás vodit před vládce a krále kvůli mně, abyste vydali svědectví jim i národům". A zároveň říká jednu klíčovou větičku: "nedělejte si starosti".

Tři klíčová slova: nedělejte si starosti. Svým způsobem říká, zdvihněte oči, protože ta hvězda tam pořád svítí. Ta hvězda nezmizela, když tři králové přišli a odešli. Tuto hvězdu vnímáme přece i my, každý z nás v našem životě. Je to naděje, která plyne od chvíle, kdy se onou hvězdou stává naše zkušenost s milovaným Ježíšem, s Bohem, kterému na každém z nás záleží. S Bohem, ke kterému si nemusíme odpracovat cestu a tak si ji zasloužit. On nám svítí na cestu svým slovem a svým životem daleko dříve, než nás možná napadne se na tuto cestu vydat.

Možná je to skutečně zvláštní, ale vydáváme se na hodně podobnou cestu jako oni: je i na nás, abychom stavěli novou trať. To můžeme stavět jedině ve chvíli, kdy nám tato náročná činnost bude dávat smysl, když k ní najdeme motivaci, když budeme vědět, proč se do toho pustit a také jedině ve chvíli, kdy k tomu všemu najdeme sílu. A tak můžeme právě nyní děkovat a prosit za vás za všechny, kdo jste se už na tuto cestu vydali dobrým skutkem, zapojením se do Tříkrálové sbírky. A chceme prosit i za všechny ostatní, kteří třeba ani o této hvězdě zatím neví.

Závěrečná modlitba

Přijali jsme, Bože, pokrm, kterým nás živíš na cestě k nebi, a pokorně tě prosíme: pomáhej nám, ať věrně plníme tvou vůli jako Panna Marie a tvoji svatí, abychom mohli mít spolu s nimi účast na tvé nebeské hostině. Skrze Krista, našeho Pána. Amen.

Z homilie P. Hyacinta při příležitosti Dne pro malé a velké krále v Olomouci.