23. června 2021
Aktuality
Ve čtvrtek 17. června se uskutečnila již druhá regionální Paliativní konference, kterou uspořádala Charita Olomouc ve spolupráci s Olomouckým krajem. Konference věnovaná tématu Paliativní péče nejen v době pandemie byla určena odborné veřejnosti z řad lékařů, kteří se věnují léčbě závažných onemocnění, a dalším odborníkům v paliativní péči, zejména v hospicových službách a v letošním roce zvláště pracovníkům služeb pro seniory.
V úvodní přednášce představil MUDr. Ladislav Kabelka, který se zabývá paliativní medicínou již dvacet let, projekt Paliatr Vysočina, který díky štědré finanční podpoře Kraje Vysočina umožňuje vytvořit kvalitní síť paliativních služeb v celém tamním regionu. Sám jako lékař prošel tisíci situacemi doprovázení nevyléčitelně nemocných pacientů v samotném závěru života. „Když vidím vliv domácího prostředí, děkuji Pánu Bohu, děkuji lidem, kteří se na projektu paliativní péče podílí, protože to doma, to zapojení rodiny, ta možnost podílet se na péči o své blízké, to vše mi dává obrovský smysl. A za zcela klíčové považuji, že paliativní péče dokáže prodloužit a zkvalitnit život nemocného,“ zdůraznil Ladislav Kabelka.
Běh na dlouhou trať
Problematiku fungování domácího hospice v domovech pro seniory představila Mgr. Petra Kratochvílová, ředitelka domova pro seniory v Pelhřimově. Skutečnost, že rozvoj paliativní služby se nepočítá na měsíce, ale na roky, potvrdila i MUDr. Pavla Navrátilová, lékařka paliativní ambulance Mobilního hospice Ondrášek. „Přestože naše ambulance funguje v rámci nemocnice, stále jsou oddělení, která neumí tuto službu svým pacientům zprostředkovat, i když by z ní mohli velmi profitovat,“ zmínila úskalí paliativní péče Pavla Navrátilová. V současné době vznikají v nemocnicích v naší zemi paliativní oddělení. Jak takové oddělení v praxi funguje, představila MUDr. S. M. Přemysla Pavlína Marková, primářka Paliativního oddělení Nemocnice Milosrdných sester sv. Karla Boromejského v Praze.
Podstatou služby kaplana je služba přítomností
Nejen do zámoří zavedl posluchače svým příspěvkem P. Mgr. Jindřich Zdík Miroslav JORDÁNEK O.Praem. Původně začínal v armádě jako vojenský kaplan, s českými vojáky byl nasazen v roce 2004 v Kosovu, v roce 2007 v Afgánistánu, poté přesídlil do USA, kde působil 5 let v nemocnici ve Filadelfii. V USA absolvoval čtyřletý kurz klinicko-pastorační péče, v jehož rámci se pohyboval po několika nemocnicích a spolupracoval rovněž s paliativními týmy. „Souzním s pojetím doprovázení ve smyslu umění pomáhat lidem, aby sami sebe zakoušeli jako bezpodmínečně milované boží děti, cítili, že jsou plně respektováni, že je jim nasloucháno a že jsou bezpodmínečně přijati,“ přiblížil Jindřich Zdík. Kaplan má důležité místo v nemocničním týmu a je denně k dispozici jak pacientům, tak personálu.
Ředitel nejstaršího lůžkového hospice v Červeném Kostelci Ing. Mgr. Miroslav Wajsar zavzpomínal na samotné počátky: „Když tento hospic před 25 lety vznikl, neměl žádné systémové financování, nebyl zahrnut jak do sítě zdravotních, tak sociálních služeb. Přesto své služby postupně rozvíjel podle toho, co pacienti potřebovali a dodnes slouží jako pracoviště za účelem stáží pro nově vznikající služby.“
Léčit či mírnit bolest?
Primář Hospicové péče Caritas MUDr. Petr Beneš, PhD. přispěl odbornou přednáškou na téma nežádoucí účinků onkologické léčby. Zatímco nežádoucí účinky chemoterapie jsou už dnes obecně známé, nežádoucí účinky biologické léčby odborná veřejnost teprve objevuje. V případě, že nežádoucí účinky převažují nad výsledky léčby, je na místě zvažovat její změnu či případné ukončení a nabídnutí kvalitní paliativní péče. V posledním příspěvku se Mgr. Leona Martinková, vedoucí Hospicové péče Caritas, zamýšlela nad postojem zdravotníků ke smrti. Poukázala na skutečnost, že pokud sám zdravotník nepřijal svoji konečnost a nepracuje sám u sebe s tématem smrti, není schopen vhodným způsobem komunikovat s pacienty o závažnosti jejich onemocnění či špatné prognóze.
Na závěr konference zaznělo přání pořadatelů: „Kéž by nám vývoj pandemie umožnil více osobních setkání a vzájemnou spolupráci ve prospěch těch, kteří potřebují v závěru života podpořit a doprovázet." Konference byla financována z Evropského sociálního fondu v rámci Individuálního projektu Olomouckého kraje.
Eva Štefková, Charita Olomouc
