Olomouc - Jaké jsou současné výzvy v paliativní péči? Odpovědi na tuto otázku nastínil již třetí ročník Paliativní konference, která se uskutečnila ve čtvrtek 9. června ve spolupráci Charity Olomouc s Olomouckým krajem. Událost určenou odborné veřejnosti z řad lékařů a dalším odborníkům v paliativní péči zaštítil olomoucký arcibiskup Mons. Jan Graubner a první náměstek hejtmana Olomouckého kraje Mgr. Ivo Slavotínek.
Třetí ročník konference zahájil svým příspěvkem na téma Nemoc a naše psychika známý český psycholog PhDr. Mgr. Jeroným Klimeš, Ph.D. Jak rychle se změní situace člověka nemocí, zakusil také sám jako onkologický pacient. „Mnohdy až výhled na vlastní smrt donutí člověka zamyslet se, přehodnocovat své vztahy a smysl svého života. Vinou nemoci je mnohdy bezmocně uzavřen mezi čtyřmi stěnami, což je podobné vězeňské samotce,“ uvedl s tím, že paliativní péče se pak stává pro pacienta skutečně účinnou pomocí. Zdůraznil také, že vývoj specializované péče musí jít ruku v ruce s rozvojem společenských hodnot.
Umělá výživa nemusí být cestou
Sdělení závažné diagnózy, špatné prognózy či ukončení léčby. O tom, jakým způsobem z pozice lékaře komunikovat pacientům nepříznivé zprávy promluvila primářka mobilního hospice Cesta domů MUDr. Irena Závadová. Ta se rovněž věnovala problematice nízké výživy u terminálních pacientů. „V závěru života není většinou tělo schopné zpracovat výživu, proto vyvstává dojem, že nepodání umělé výživy vede k dřívějšímu úmrtí pacienta. Zkušenosti paliativní péče a vědeckých studií však ukazují, že umělá výživa může naopak být zátěží pro organismus,“ nastínila.
MUDr. Lenka Obare Pyszková, PhD. zasvětila posluchače do vzestupné role paliativní péče v intenzivní medicíně. „Rozšíření praxe rodinných konferencí paradoxně napomohla covidová epidemie, kdy se nejednou na přístrojích ve vážném stavu ocitali ze dne na den i mladí pacienti, u kterých bylo nezbytné s rodinou intenzivně komunikovat a společně hledat co je pro pacienta to nejlepší,“ přiznala ve svém příspěvku. Na konferenci vystoupila také dvojice hostů se zkušenostmi ze zahraničí v podobě paní Jany Richter a MUDr. Jany Bobokové.
Pečovala o manžela, zkušenosti nyní předává dále
Olomoucká rodačka Jana Richter vykreslila vlastní zkušenost s paliativní péčí v Německu. V průběhu letité péče o manžela s Amyotrofickou laterální sklerózou získala řadu poznatků, které vyústily v založení organizace ALS-Hilfe Bayern v Mnichově. „Nejde jen o právní boj s úhradou péče u zdravotních pojišťoven, ale o celý management péče od zajištění specializovaných pomůcek po definování přání pacientů,“ sdělila.
Paliativní péči v celosvětovém kontextu s důrazem na Slovensko představila MUDr. Jana Boboková. „Slovensko trápí velký nedostatek paliativních lékařů, kterých je zatím jen osmnáct. Chybějí také sestry a finanční prostředky,“ zhodnotila s tím, že navzdory chybějící legislativě počet zařízení roste a péče se zkvalitňuje.
Mnoho pečujících zapomíná na vlastní odpočinek
Na závěr promluvila pracovnice Hospicové péče Caritas v Olomouckém kraji Mgr. Jana Březinová, která se podělila o zkušenosti s doprovázením pacientů k poslední cestě. „Mnoho pečujících se obětavě nasazuje, ale přesto mají pochybnosti, zda pečují dobře a zapomínají na vlastní odpočinek a čerpání sil,“ uvedla a jedním dechem dodala, že téměř každý pacient touží po urovnání vztahů, vyjádření vděčnosti či odpuštění.
„Velmi děkujeme všem odborníkům angažovaným v paliativní péči, všem hostům a účastníkům konference. Doufáme, že v dalším roce se opět setkáme,“ dodala za organizační tým Mgr. Leona Martinková, vedoucí Střediska zdravotních služeb Charity Olomouc. Konference byla financována z prostředků Evropského sociálního fondu.
Tobiáš Czekaj, Charita Olomouc