Tvarohové buchtičky a čerstvá káva. Právě to je nejoblíbenější snídaně Zdeňky Lindnerové, která si svůj ranní chod vychutnává již čtvrtým rokem v domově sv. Anežky.
Do České republiky přijela jako devatenáctiletá za přáteli a přivýdělkem. „Nakonec jsem se tu zamilovala a založila jsem tu rodinu,“ nastiňuje Vira Hrabintsová, která pracuje jako koordinátorka dětské skupiny Lištička pod hlavičkou Charity Olomouc.
S Moravskou filharmonií procestoval půl Evropy, nyní pomáhá lidem v nouzi k prvním krůčkům do běžného života. Sociální pracovník denního centra a zároveň terénní pracovník Dušan Pořízka přiznává, že právě návrat klientů k důstojnému životu mu dělá největší radost.
Architektura, příroda a prostředí rodinného krbu. Právě tyto věci dělají radost vedoucí personálního úseku Pavlíně Komosné, která se stará o to, aby spokojenost a radost panovala také mezi zaměstnanci Charity Olomouc. „Chceme, aby se jim u nás dobře pracovalo a měli to tady rádi,“ nastiňuje.
Práce zdravotní sestry ji zaujala již na základní škole, přesto, jak sama přiznává, k ní musela plně dozrát až časem. Dnes Helena Mikušková pracuje v ordinaci praktického lékaře pro lidi v nouzi osmým rokem a svého rozhodnutí nelituje. „Našla jsem se v tom a jsem ráda, že tuto práci dělám,“ míní.
Absolventka strojní průmyslové školy Jarmila Pachtová stála v roce 1992 před velkým životním rozhodnutím. Má smysl si hledat zaměstnání ve svém oboru, ke kterému se po čase stráveném výchovou dětí už neměla chuť vracet? Zážitky a vyprávění vrchní sestry ji oslovily natolik, že ještě téhož roku v březnu podepsala pracovní smlouvu jako pečovatelka seniorů v domácím prostředí. Tehdy vůbec netušila, že práce v charitní pečovatelské službě se stane jejím posláním na mnoho let.
Postdoktorand a dlouholetý spolupracovník Charity Olomouc Lukáš Lachman vystudoval kvantovou optiku na Univerzitě Palackého v Olomouci. Více jak dvouletá pauza v dobrovolnictví stačila, aby si uvědomil, jak mu tato činnost chybí.
Až do svých čtyřiadvaceti nemluvila česky a připravovala se na technickou profesi. Dnes působí Daniela Pazderová jedenáctým rokem v olomoucké Charitě a přiznává, že změny oboru nelituje. „Jsem tady moc ráda,“ míní.
Pochází z Olomoucka a přímo v Olomouci nyní žije. Filip Holík vystudoval střední strojírenskou školu, ale svět techniky ho příliš nezaujal. Po maturitě pokračoval ve studiu na vysoké škole, kde se věnoval oboru Pedagogika - sociální práce.
Jan Sapara, profesí inženýr ekonom, vykonává dobrovolnickou činnost v Charitě Olomouc již několik let. Charitu si vybral před osmi lety, když mu při návštěvě baziliky na Svatém Kopečku padl do oka letáček, že Charita hledá dobrovolníky pro výdej stravy o víkendech pro lidi bez domova.