17. prosince 2021
Příběhy od srdce
Absolventka strojní průmyslové školy Jarmila Pachtová stála v roce 1992 před velkým životním rozhodnutím. Má smysl si hledat zaměstnání ve svém oboru, ke kterému se po čase stráveném výchovou dětí už neměla chuť vracet? Zážitky a vyprávění vrchní sestry ji oslovily natolik, že ještě téhož roku v březnu podepsala pracovní smlouvu jako pečovatelka seniorů v domácím prostředí. Tehdy vůbec netušila, že práce v charitní pečovatelské službě se stane jejím posláním na mnoho let.
Ve svých vzpomínkách často zabloudí ke klientům, kteří ji, jak sama říká, mnohému naučili. „Vzpomínám na paní Aurelii, která se těžko pohybovala za pomoci chodítka, a přesto svoji lásku ke kytičkám nevzdala. Našla si polohu, jak si kytičky vysadit a zalévat. Pan František mě každé ráno vyhlížel z okna od okamžiku, kdy vystoupím z autobusu, aby mě mohl přivítat. Paní Anička mi při každém našem společném setkání předávala mnoho zkušeností ze svého života, moudré myšlenky z přečtených literárních děl. Vzpomínám na paní Marii, která i přesto, že ji nemoc připoutala pouze na lůžko a byla tak v mnohém odkázaná na pomoc druhých, měla pro každého vždy jen laskavé slovo.“
Jarmila Pachtová, dnes vedoucí Střediska pečovatelské služby Charity Olomouc, o své práci mluví s láskou a pokorou: „Mnoho našich bývalých i stávajících pracovníků mi dá jistě za pravdu, když řeknu, že to, co do služby s láskou vložili, se jim mnohonásobně vrátilo. Naše služba je službou vzájemného obdarování. Krása péče nespočívá jen v dávání, ale i v přijímání. Klienti nás učí lásce, trpělivosti, moudrosti a hledání smyslu života.“
Z cyklu Příběhy od srdce: Středisko pečovatelské služby
Foto: Pavel Langer
Letos si připomínáme 
let od obnovy Charity na Moravě. Začtěte se postupně spolu s námi do autentických PŘÍBĚHŮ OD SRDCE našich pracovníků, klientů a dobrovolníků.
