22. ledna 2024
Aktuality
Během Tříkrálové sbírky na Charitu často volají lidé s prosbou o návštěvu tří králů. Jednou z nich byla letos i paní Piterková z Domu s pečovatelskou službou. Zážitek z návštěvy domova důchodců nám přiblížil pan Olin Chytilík, vedoucí olomoucké kolednické skupinky.
Pro nás sbírka skončila v neděli večer. V sobotu vydatný déšť, korunky téměř rozpuštěné a v neděli pro změnu poctivý mráz. Někdy v sobotu v poledne jsme obdrželi žádost paní Piterkové k návštěvě tří králů v domově důchodců na ulici Politických vězňů v Olomouci. Souhlasili jsme, jak půjdeme večer v neděli domů, tak to vezmeme kolem domova a stavíme se tam. Večerní vyčerpání však způsobilo, že jsme na to všichni zapomněli a mířili jsme domů.
Kousek od domu, kde bydlí Vilda a Vendulka, dva ze tří králů, si však Vilda vzpomněl. Neměli jsme se stavit v domově důchodců? Procesí se zastavilo. Už jsme byli daleko a Vilda řekl, že už nejde, že ho čeká kamarád. Přišli jsme domů k Živělovým a sdělili jim komplikaci. Na Vildu už čekal kamarád a měli večerní program. Řekl jsem si, dobrá, stavím se tam tedy sám. Ale táta Vildy řekl: „Tak to ne, oblíkat všichni a jedem." Nekompromisně všechny naskládal do auta a jeli jsme do domova důchodců. Zazvonili jsme, pak do čtvrtého patra, doprava a na konci chodby že nás už budou čekat. Všechno to tak bylo.
Pozdravení, píseň koledníků a na lůžku v pokojíku sedí pán. Má něco s nohama, nemůže chodit. Ale bleskově vytahuje foukací harmoniku zpod polštáře a chce zpívat koledy. Je evidentně potěšen, že jsme přišli, a dokonce nás provází slavnostním pochodem na rozloučenou. Paní Piterková nám vysvětluje, jak teď v domově žijí a my jsme rádi, že jsme tuto tříkrálovou misi uskutečnili. A co vím určitě, je to, že kdyby se uskutečnila moje myšlenka, že půjdu do domova důchodců sám, byla by dozajista špatná. A určitě ne tříkrálová.
Olin Chytilík a jeho skupinka
