24. ledna 2023
Tříkrálová sbírka
Olomoucký děkanát - První dva lednové týdny se nesly ve znamení dobrovolné pomoci potřebným. Tři králové chodili v různých koutech Česka dům od domu, aby popřáli šťastný nový rok, předali požehnání a také umožnili lidem podílet se na pomoci těm, kteří se ocitli v nouzi. Letošní tříkrálovou koledu máme úspěšně za sebou, a tak je čas si zpětně připomenout průběh celé události. Jak se koledovalo v olomouckém děkanátu? Přinášíme několik příběhů...
Zpívala, smála se a plakala
Cílem Tříkrálové sbírky je šíření dobra. Příkladem toho je příběh z městské čtvrti Lazce. „Přišli jsme k domu, na jehož okně svítila pouze diodová hvězda,“ řekla místní asistentka sbírky Kamila Kučíková, která považovala toto osvětlení jako znamení, aby přišli požehnat právě tomuto domu. „Náhle se rozsvítilo okno, ze kterého vykoukla paní a my jí zazpívali koledu,“ pokračovala Kučíková. Paní přispěla třem králům do kasiček a požádala je, jestli by byli ochotní zazpívat i její mamince, které je 101 let a nemůže přijít přímo k nim, jelikož před týdnem upadla.
Tři králové ani na vteřinu nezaváhali a vydali se k paní, aby jí mohli zakoledovat přímo u postele. „Paní začala zpívat s námi, plakala a smála se zároveň, a tak jsme jí udělili křížek na čelo a slíbili, že dá-li Pán, zastavíme se u ní příští rok znovu. Byl to nejlepší zážitek z koledování, jaký jsem za celý život zažila. Děkuji Bohu, že jsme této stařence mohli udělat radost,“ vyprávěla Kučíková.
Koledovalo se i ve volební místnosti
„Místní školu, kde se právě konaly volby, jsme navštívili s odhodláním potěšit a rozptýlit volební komisi,“ prozradila místní asistentka Magdalena Strejčková, která zároveň doufala, že jejich návštěva nebude považována jako narušení voleb. Pozdvižení to sice bylo, avšak jedině v pozitivním slova smyslu. Volební komise měla z netradiční návštěvy velkou radost, štědře ji uvítala, a navíc si vyžádala i společnou fotku.
Poté následoval další bod návštěvy, a to volba prezidenta jedním z králů. „Po náležité legitimaci začaly mobily cvakat znovu,“ popsala Strejčková netradiční situaci. „Král volí! Klidně u toho mohla být televize,“ ozvalo se z řad členů volební komise. Zatím volil pouze Kašpar, Baltazarovi unikla možnost volby o pár týdnů a Melichar si musí ještě řadu let počkat. „Všechno má však svůj čas, je totiž čas tříkrálový, čas radostí a nadějí,“ dodala Strejčková na závěr.
Osobní setkávání s dárci je důležité
Hřejivé sluneční paprsky v den Tříkrálové sbírky předpověděly, že budou lidé připraveni přijímat přání do nového roku a rozdávat radost potřebným. „Koledníci byli hezky ustrojeni, vedoucí si vzali všechny potřebné doklady, pročetli instrukce a všichni jsme vyrazili s nadšením i očekáváním ke dveřím lidí dobré vůle,“ popsal začátek dne Jindřich Hodinka, jeden z koledníků.
Ačkoliv byli lidé v dobrém rozpoložení a vřele koledníky přijímali, po delším putování přišla na tři krále únava a s ní i pochybnosti. „Musíme stále chodit od domu k domu a dokola zpívat kolednickou písničku? Vždyť pokud lidé chtějí, mohou si sami najít svou kasičku a darovat s koledou nebo i bez ní,“ problesklo hlavou Hodinkovi.
Myšlenky pocházející z únavy tří králů vystřídaly činy dárců. Jako by kolemjedoucí řidič linkového autobusu četl koledníkům myšlenky, když zastavil přímo u nich s tím, že by nerad propásl příležitost přispět. „Tento na první pohled jednoduchý, ale sympatický čin ukazuje na hlubší základ Tříkrálové sbírky, který se nedá vystihnout jen oznámením cifry vyjadřující množství vybraných peněz za letošní rok,“ zmiňuje Hodinka.
Tříkrálová sbírka není pouze o množství vykoledovaných peněz, ale především o solidaritě, zážitcích a nevídaných situacích, které mohou všichni zúčastnění zažívat. „Nebýt někdy únavného koledování, pak by tyto jedinečné okamžiky nemohly nikdy nastat,“ řekl Hodinka, podle něhož by byl náš svět bez osobního setkávání koledníků s dárci o poznání chudší.
Patricie Macelová, Charita Olomouc
