MUDr. Martina Kirchnerová: Hospicová péče není o smrti, ale o čase, který zbývá
23. března 2020 Aktuality

MUDr. Martina Kirchnerová: Hospicová péče není o smrti, ale o čase, který zbývá

Olomoucký kraj – MUDr. Martina Kirchnerová pracuje jako anestezioložka a algezioložka v ambulanci pro léčbu bolesti na Klinice anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny (KARIM) ve Fakultní nemocnici Olomouc a jako lékařka paliativní medicíny a odborný garant paliativní péče ve službě Hospicové péče Caritas na území Olomouckého kraje. Podílí se na výuce mediků v oboru anesteziologie a paliativní péče. Před pěti lety na vlastní kůži zažila, jaké to je, starat se o nevyléčitelně nemocného člověka v domácím prostředí, s čím vším se musí vyrovnat pečující, kterému umírá někdo blízký…

Paní doktorko, pracujete jako lékařka v Centru pro léčbu bolesti ve Fakultní nemocnici Olomouc a současně jste se stala garantem mobilní hospicové péče Caritas v Olomouckém kraji. Jaká je souvislost mezi těmito dvěma profesemi?

Centrum pro léčbu bolesti řeší problematiku chronické a nesnesitelné bolesti anesteziologickými i farmakologickými  metodami. Jako jedno z mála pracovišť v republice provádíme metodu radiofrekvenční léčby bolesti. Naprostá většina pacientů dochází do ambulance pro bolesti zad a pohybového aparátu. Jen malá část našich pacientů trpí bolestí onkologického původu. Avšak právě tito nemocní s postupem času potřebují komplexní paliativní péči – tedy nejen léčbu bolesti. Bolest je totiž jen jeden z příznaků, s nimiž se v paliativní péči setkáváme. Pacienti s onkologickými nemocemi se navíc s progresí základního onemocnění stávají imobilními a je pro ně téměř nemožné ambulanci navštívit. Proto je velmi důležitá terénní služba.

V čem spatřujete potřebnost či výhodu lékařské péče o pacienta v domácím prostředí?

Pro pacienty v terminální fázi onemocnění i jejich pečující je převoz do ambulance vyčerpávající a časově náročný, proto je logické, když přijede personál za nimi, včetně nelékařské části týmu. V nemocnicích, kde je důležitý efektivní chod oddělení a hlavně léčebná péče o nemocného, i přes veškerou snahu personálu chybí teplo domova a přítomnost nejbližších. Tuto mezeru u nás zaplňuje právě domácí hospicová péče, která je z lékařského hlediska především léčbou paliativní, jejímž cílem je mírnit bolest a další tělesná a duševní strádání v důsledku nemoci, zachovat pacientovu důstojnost a poskytnout podporu jeho nejbližším.

S odchodem na mateřskou dovolenou jste se začala starat o nevyléčitelně nemocnou maminku svého partnera. Ovlivnila vás tato zkušenost ve výběru zaměření na paliativní medicínu?

Ano, byla jsem těhotná, když před čtyřmi lety těžce onemocněla manželova maminka. Nástup na mateřskou dovolenou byl za dveřmi a tak se rozumělo samo sebou, že se jako rodinná příbuzná, navíc lékařka, o maminku doma postarám. Nebylo to jednoduché, ale to není nikdy ani pro nezdravotníka, ani pro zdravotníka. Jako lékařka jsem věděla, co bude následovat, jaké léky a pomůcky budu potřebovat a jak je mám zajistit – v tom to má lékař jednodušší. Ale rodina na něj zároveň spoléhá a doufá, že odvrátí to nejhorší – a v tom to má zase těžší. Moc nám tehdy pomohly sestřičky domácí péče. A také jsem velmi ocenila, že jsme se s příbuznými v péči o maminku střídali. Díky této zkušenosti jsem zjistila, co u nás chybí a že je důležité nebýt na péči sám. Uvědomila jsem si tu nutnou potřebu domácí hospicové péče nejen pro pacienta, ale i pro pečující blízké, kteří zasluhují stejnou pozornost jako nemocný.

MUDr. Martina Kirchnerová: Hospicová péče není o smrti, ale o čase, který zbývá

Co je pro vás podstatou hospicové péče?

Především vnímat, že hospicová péče není o smrti, ale o tom čase před ní, a ten je omezený, proto by měl být co nejkvalitnější. Bolest je třeba tišit, protože krutá bolest nebo třeba dušnost, vede k tomu, že člověk není schopen naplnit své sociální a duševní potřeby, komunikovat se svými blízkými nebo třeba i zajistit a urovnat své finanční záležitosti. Pacienti jsou pojištěnci až do smrti, mají nárok na řádnou péči až do samotného konce, což obnáší, že i příbuzní by měli mít možnost se o svého blízkého postarat včetně maximální podpory, kterou daná situace obnáší.

Zvolila jste Charitu…

Charita je pro mě zárukou etických a morálních zásad, které jsou v této oblasti naprosto stěžejní. V centru péče stojí na prvním místě pacient. Paliativní péče se nezaměřuje pouze na úlevu od bolestí provázejících umírání, ale i na psychickou, sociální a duchovní stránku člověka. V multidisciplinárním týmu máme kromě lékaře a zdravotních sester také psychologa, sociální pracovníky, pečovatelky a pastorační asistenty. Díky tomu jsme schopni zajistit komplexní péči o umírajícího pacienta a poskytnout podporu pečujícím rodinným příslušníkům. Další garancí je pro mne skutečnost, že Charita rozvíjí domácí zdravotní péči už od 90. let, díky čemuž disponuje zkušeným týmem profesionálních pracovníků se znalostí terénu v místě svého působení.

V rámci nadačního fondu AVAST spolupracujete s Univerzitou Palackého v Olomouci na přednáškách pro mediky v oboru paliativní medicíny...

Mezi lékaři není obor paliativní medicíny právě preferovaným, neboť většina z nás je zaměřena na tzv. vítěznou medicínu. Není to ani obor nový – postupy paliativní péče se uplatňují ve všech klinických oborech. Jde spíš o to uvědomit si, že vítězná medicína má své limity a že bychom se měli o pacienty postarat, i když víme, že nezvítězíme. Nejsnáze se učí mladá generace, a proto cílíme i na ně – nejlépe už na lékařských fakultách. Tito budoucí lékaři se jednou budou starat o nás, a to co jim předáme, to se nám vrátí. Ve spolupráci se sdružením mladých praktiků jsme nachystali dvě přednášky. Jedna z nich na téma paliativní medicíny se uskutečnila v Hospici na Svatém Kopečku u Olomouce a druhá s tematikou bolesti na Právnické fakultě UP v Olomouci. Rádi bychom postupně nastavili další možnosti spolupráce s praktickými lékaři a budeme rádi, když se někteří z nich stanou v budoucnu součástí našeho týmu.

Do týmu Hospicové péče Caritas přijímáte nové lékaře a zdravotní sestry…

Ano, budeme rádi, když lékařů bude víc. Potřebujeme lékaře, kteří budou v dosahu územně poskytované hospicové péče, to znamená všude tam v Olomouckém kraji, kde místní Charita poskytuje domácí hospicovou péči. Naší výhodou je znalost terénu, materiální a přístrojové vybavení, navázané kontakty s praktickými lékaři, kvalifikovaný personál, ochota a snaha dále se vzdělávat. Nechceme vydělávat na pacientech, chceme nemocným dát péči, která jim patří, ať už jsou solventní nebo ne. Našim cílem je vytvořit stabilní tým lékařů z různých oborů, kteří mají vztah k paliativní medicíně, chtějí se v tomto oboru vzdělávat a jsou ochotni nám pomoct při budování paliativní péče v tomto kraji.

Za rozhovor poděkovala Eva Štefková

Mgr. Eva Štefková

pracovník tiskového oddělení
Tel.: 734 435 075 E-mail: _km%C~bg8hHmO1.7~bGkO1p