Petr Lutka se narodil 28. června 1952 v Hranicích na Moravě. Většinu svého dětství však strávil v Lipníku nad Bečvou, odkud pocházela jeho rodina. Už odmala se věnoval hudbě, což poprvé zúročil ve svých šestnácti letech jako kytarista místní bigbeatové kapely. Rocková hudba ho ale časem omrzela, chyběla mu v ní vřelost sdělení. Postupně se přesunul k akustické kytaře a písničkám, které pro něj skládal jeho spolužák Jiří Zych. Hned při prvním vystoupení v Uherském Brodě si ho všiml Jaroslav Hutka, který mladého interpreta motivoval k tomu, aby se přestěhoval do Prahy. Petr to bez většího váhání udělal a v roce 1971 nastoupil ke studiu Vysoké školy ekonomické. Při tom však neúnavně koncertoval a brzy se stal integrální součástí pražské folkové scény. Brzy se zařadil do vznikajícího písničkářského sdružení Šafrán po boku zmíněného Hutky, Vlasty Třešňáka, Dagmar Andrtové-Voňkové a dalších autorů. Natočená společná LP deska sdružení Šafrán i s Lutkovými písněmi však oficiálně nikdy nevyšla, poté, co někteří protagonisté podepsali Chartu 77. V roce 1981 přijal Petr Lutka katolickou víru, což se výrazně promítlo do jeho autorské tvorby i způsobu života. Před revolucí se několikrát zúčastnil poutě v Čenstochové i výpravy do Říma u příležitosti svatořečení Anežky České. To vše dnes chápe jako předzvěst politických změn ve východním bloku. Od 90. let až dodnes stále koncertuje a pokračuje ve vytyčené textařské trajektorii.