Nesnídám. Rozloučím se s dcerou a snoubenkou, a s úsměvem na svém longboardu mířím do práce. Jmenuji se Dominik Vágai a čtvrtým rokem působím v Charitě Olomouc, aktuálně jako koordinátor nízkoprahových služeb pro lidi bez domova.
Abych se přiznal, upřímně svou práci miluju. Když jsem se před lety po nedokončených studiích teologie a sociální práce ocitl na nočním centru jako brigádník, netušil jsem, jak hluboko pod kůži se mi vryje. Postupně jsem dostal šanci pracovat na plný úvazek v denním centru, poté jsem působil jako koordinátor pracovních rehabilitací. Jako kluk z Karviné jsem poznal, jak důležitou roli hraje Charita pro lidi v Olomouci.
Spousta lidí se pohybuje na okraji společnosti, ale my jsme tady pro ně s otevřenou náručí. Nad nikým nelámeme hůl. To je kouzelný pocit a zároveň výzva. Navíc musím vyzdvihnout svůj fantasticky vyladěný tým, který je plný rozmanitých srdcařů. Je radost s nimi pracovat, každý z nich má můj obdiv a respekt. Právě proto je moje práce součástí mne samotného a tím, co mi dělá vedle rodiny, League of Legends a polské kultury největší radost.
Z cyklu Příběhy od srdce: Středisko pro lidi bez domova
Foto: Tobiáš Czekaj
Letos si připomínáme 30 let od obnovy Charity na Moravě. Začtěte se postupně spolu s námi do 30 autentických PŘÍBĚHŮ OD SRDCE našich pracovníků, klientů a dobrovolníků.