Tripple, double, bullseye. Ve volném čase směřuje Tomáš Pavlíček šipky do správného místa na terči, v práci pak pomáhá najít správný směr lidem v krizové situaci. „Pokaždé, když se něco podaří, mám z toho radost. Nemusí to být obří věci, stačí jen malé krůčky k cíli,“ přiznává.
Rodák z Vrchlabí zamířil do řad Charity Olomouc před třinácti lety. „Od té doby jsem si vyzkoušel práci na azylovém domě, v terénu a na Domově sv. Anežky. Teď pátým měsícem působím na Středisku psychosociální pomoci sv. Vincence a Kryštofa,“ upřesňuje s tím, že jej naplňuje zejména přímá práce s lidmi. „U toho se cítím nejvíce užitečný,“ dodává s úsměvem.
„Pořád mě baví vidět, že ta práce a všechny projekty mají smysl. To je důvodem, proč tady působím tolik let,“ doplňuje Pavlíček, který mimo šipky relaxuje také u čtení sci-fi, sbírání deskových her nebo práce na zahradě. „Bydlím na vesnici, což jde skvěle využít jako nezbytnou psychohygienu,“ nastiňuje a jedním dechem dodává, že budoucnost vidí v další pomoci bližním. „Věřím, že mě Bůh pošle tam, kde bude potřeba,“ zakončuje.
Z cyklu Příběhy od srdce: Středisko psychosociální pomoci sv. Vincence a Kryštofa
Foto: Tobiáš Czekaj
Letos si připomínáme 30 let od obnovy Charity na Moravě. Začtěte se postupně spolu s námi do 30 autentických PŘÍBĚHŮ OD SRDCE našich pracovníků, klientů a dobrovolníků.