23. září 2026 Středisko pečovatelské služby

5 otázek pro… Jitku Weigelovou z charitní Pečovatelské služby

S vedoucí Střediska pečovatelské služby o jeho 35. výročí, potřebě sociálního poradenství, prestiži pečovatelské profese i plánovaných akcích.

Vaše středisko pořádá 1. října 2026 Den otevřených dveří, který připadá právě na Mezinárodní den seniorů. Na co se můžeme těšit?

Budou to vlastně dva Dny otevřených dveří na dvou místech. První, proběhne už 24. září v Lutíně-Třebčíně, kde jsme nedávno zřídili nové prostory. Zájemce zveme na prohlídku a na besedu o možnostech péče.
V Olomouci nás Den otevřených dveří čeká ve čtvrtek 1. října na třídě Svobody 77/43, kde máme nové zázemí s edukační místností. Kromě prohlídky zde bude možnost vyzkoušet si kompenzační pomůcky, jako je polohovací lůžko, zvedák, různé typy chodítek a vozíků aj. Naši pracovníci také budou připraveni poskytnout poradenství ohledně péče, vyřízení příspěvků na péči a jiných praktických věcí.   

Jak dostupná je v současnosti pečovatelská služba – převyšuje stále poptávka nabídku, musíte klienty z kapacitních důvodů odmítat?

Převyšuje, ale snažíme se nabídnout podporu co nejvíce zájemcům. Bohužel když nám v pátek večer rodina zavolá, že potřebuje okamžitou péči o svého blízkého, není v našich silách, aby v sobotu ráno pečovatelka nastoupila. Naší silnou stránkou však je poradenství. Ne ve smyslu „předat kontakt na další službu“, ale zmapovat situaci a hledat možnosti řešení jak ve spolupráci s rodinou, tak s dalšími službami, které v dané lokalitě působí.
Poradenství poskytujeme přímo na místě, kde zjišťujeme, co rodina potřebuje, a ukážeme, jak o člověka v daných podmínkách pečovat. Například jak uzpůsobit lůžko, vyměnit inkontinenční pomůcky, převléknout, adaptovat domácnost, aby byla bez bariér. To jsme schopni poskytnout do 48 hodin. A myslíme i na duchovní rozměr – můžeme zprostředkovat služby pastorační asistentky nebo duchovních. Někdy totiž člověk nepotřebuje jen péči o tělesnou schránku, ale i duchovní podporu.  

Před prázdninami vaše středisko pořádalo Kulatý stůl pro poskytovatele péčových služeb. Vzali jste to za opačný konec – oslovili jste subjekty, které vám (z laického pohledu) konkurují, spojili se s nimi a spolupracujete, protože cíl máte stejný…

Ano, první Kulatý stůl proběhl v červnu a teď v září se uskutečnilo druhé kolo. Cílem je sdílet zkušenosti, náměty a postřehy. Chceme to pojmout neformálně. Všichni se chceme o seniory kvalitně postarat, tak pojďme úžeji spolupracovat. Z minulého setkání vzešly velmi inspirativní myšlenky. Jedna z nich právě byla „Nekonkurujeme si“. Každá služba totiž zajišťuje trochu jiné spektrum činností a řeší jiné potřeby uživatelů. 

Jak si stojí Pečovatelská služba po 35 letech? Kde se momentálně nachází?

Řekla bych, že se nachází v bodě své transformace. Je to zavedená, respektovaná služba, která vznikla z nějakých potřeb. Ale před 35 lety byla situace jiná, než je teď. Nutně se i ona musí přizpůsobit aktuálním okolnostem. Dlouhou dobu jsme fungovali neměnným, zažitým způsobem – starali se o potřebné, profesionálně prováděli péči. Ale populace stárne, objem zájemců roste a jejich potřeby se mění.
Například na vesnicích dříve takový zájem o naši službu nebyl – většinou se postarala rodina. Teď není výjimkou, že se potomci přestěhují na druhý konec republiky a senior v domě zůstane sám. Zároveň lidé v domácím prostředí zůstávají delší čas, jsou méně pohybliví a soběstační, péče je tudíž náročnější. Velmi by pomohlo, kdyby docházelo k systémovým změnám nebo posunům v rámci společnosti. Oblasti jako financování služeb, materiální a personální standardy nebo podpora zaměstnanců nejsou přímo v rukách poskytovatelů, ale zákonodárců a donátorů. Velkým oříškem je i personální otázka – najít kvalitní kolegyně a kolegy, kteří budou práci vykonávat profesionálně a zároveň srdcem.

Co bys „Pečovce“ popřála do dalších 35 let?

Aby zvládla svůj přerod a dál plnila cíl, kterým je pomáhat lidem zůstat co nejdéle v domácím prostředí. Aby je podpořila v důstojném žití doma. Aby měla dostatek kvalitních pracovníků. A aby naše profese dosáhla své prestiže a uznání společnosti, které si zaslouží.

Foto archiv Charity Olomouc