21. září 2020 Aktuality

Letošní Romská pouť překonala minulé ročníky atmosférou

Olomouc – V sobotu 19. září se sešlo v Olomouci na tradiční Romské pouti na 130 účastníků. Ve srovnání s minulými ročníky byla návštěvnost z důvodu koronaviru skromnější, o to více však měli poutníci příležitost prožít hlouběji vzájemné setkání s Bohem a spolu navzájem. Romská pouť se nesla v duchu letošního tématu Jekhetane (společně).

Mezi prvními dorazil před katedrálu sv. Václava plný autobus poutníků z Ostravy s místními salesiány. „Zpočátku jsme měli obavy, jestli poutníci přijdou, bylo deset hodin a kromě nás tu nikdo nebyl. Věděli jsme, že z důvodu opatření souvisejících s pandemií tentokrát nedorazí řada obvyklých účastníků včetně Romů ze Slovenska. Slovenská kapela GPS účast odvolala ještě před zpřísněním pravidel. Věděli, že kdyby odcestovali do Čech, tak by její členové museli do karantény,“ vypráví Richenza Buková, pastorační asistentka a koordinátorka akce. Z Ostravy přijelo na mši na 60 poutníků, po mši svaté dorazil autobus s převážně 70 mladými lidmi z Přerova. Na pouti se tak sešlo na 130 poutníků.

Podobenství o rozsévači
Mši svatou celebroval olomoucký arcibiskup Mons. Jan Graubner spolu se salesiánským knězem P. Jiřím Cahou. Liturgické čtení Kristova podobenství o rozsévači z Lukášova evangelia zaměřili kněží v homilii především na děti a mládež. Vyšel rozsévač rozsívat semeno. Když rozsíval, padlo některé zrno podél cesty, bylo pošlapáno a ptáci je sezobali. Jiné padlo na skálu, vzešlo a uschlo, protože nemělo vláhu. Jiné padlo doprostřed trní; trní rostlo a udusilo je. A jiné padlo do země dobré, vzrostlo a přineslo stonásobný užitek. Otec arcibiskup přiblížil dětem, jak je důležité, aby semínko, Boží slovo, bylo zaseto do dobré půdy a aby se o ně pečovalo.

Následující interaktivní část kázání salesiánského kněze Jiřího Cahy vtáhla do děje všechny přítomné:

„Děti, víte, co potřebuje semínko, aby vyrostlo?“
„Potřebuje být v hlíně a musí být zalévané.“
„Nesmí spadnout do trní,“ ozývalo se z prvních řad.

Gotickou katedrálou zněly chvály
Namísto kapely GPS se o hudební doprovod během mše svaté postarala nově vzniklá salesiánská kapela z Ostravy. „Když jsme se dozvěděli, že slovenská kapela nedorazí, obrátili jsme se na salesiánského kněze P. Jiřího Cahu s prosbou o pomoc. Naprosto neuvěřitelně dal otec Caha narychlo dohromady kapelu salesiánských muzikantů, která se tady přímo v Olomouci představila jako kapela Dona Bosca,“ pokračuje Richenza Buková.

Když padne semeno na dobrou půdu
Jak je tomu v reálném životě se semínkem padnoucím do dobré půdy, které vydává užitek až stonásobný, se děti dozvěděly přímo od jednoho z účastníků, mladého Roma Kevina Poláka, který při mši vydal svědectví o své cestě k Bohu. Kevin pochází z nevěřící rodiny. Začal však docházet na pravidelná setkávání s ostravskými salesiány, uvěřil v Boha a dnes pracuje na středisku Dona Bosca v Ostravě jako asistent pedagoga.

Kolemjdoucí jménem Ježíš
Odpolední program pokračoval po poledni přednáškou v kapli sv. Anny a programem pro děti v přilehlých parkánových zahradách. Přednáška P. Hyacinta Pavla Kuchty „Kolemjdoucí jménem Ježíš“ přilákala většinu mladých a dospělých, takže kaple byla za chvíli plná. „Setkání s Ježíšem nás i dnes může na cestě posílit stejně tak, jako posílilo Marii Magdalenu, když bděla u Kristova hrobu či učedníky na cestě do Emauz ve chvílích, kdy byli nešťastní a zlomení,“ přiblížila jádro poselství Richenza Buková. O hudební doprovod se během přednášky postaral přerovský Triangl Band a kapela z ostravského střediska salesiánů Dona Boska.

Kvalita převyšuje kvantitu
„Jsem rád, že letošní pouť byla skutečnou poutí, to znamená, že jsme putovali k Bohu a současně jsme měli příležitost se spolu setkat. Možná, paradoxně díky koronavirové situaci, jsme prožili letošní pouť hlouběji a pokojněji. Ukazuje se nám, že není důležitý počet, ale kvalita prožitku na naší cestě s Bohem,“ uzavřel Petr Prinz, ředitel Charity Olomouc.